Gólem ze standardky jsme si pomohli, těší Trousila po Opavě
Vyškovští fotbalisté mají na kontě čtvrtý bodový zisk ze čtyř utkání nové sezóny. Tentokrát sebrali všechny body Opavě, a to výsledkem 1:0 na venkovní půdě. Úspěšné měření sil shrnul trenér Jan Trousil, jenž ocenil výkon svých svěřenců v nelehkém duelu.
Jak hodnotíte vítězné utkání v Opavě?
Od září minulého roku, kdy jsme uspěli v Příbrami, jsme venku nezvítězili. Na hřištích soupeřů jsme sbírali jenom remízy, což jsme chtěli zlomit. Samozřejmě jsme si byli vědomi síly Opavy, viděli jsem ji naživo v Olomouci, kde působila velmi dobře. Akorát nedávala góly. Chtěli jsme být aktivní a napadat oba stopery, nicméně kolem páté minuty jsme z tohoto stylu hry trochu ustoupili. Bílek s Janoščinem začali přečíslovat naše dva hráče, byli v nabídce a dělali nám problém. Hlavně velice kvalitně odskakoval Pikul, s nímž jsme nevystupovali, a to dělalo rozdíl. Opava neměla vyloženou šanci, přesto nám ovšem dostávala pod tlak.
Jak hra pokračovala?
Pak jsme dali gól ze standardní situace, jímž jsme si pomohli. Přesto jsme museli něco udělat – neměli jsme střed hřiště, který nám tolik nefungoval. Proto jsme o poločase učinili změnu a připravovali se, že Opava do nás bude minimálně patnáct minut po pauze bušit, aby za každou cenu vyrovnala. Musím říct, že fantastický zápas odehráli oba stopeři, kteří všechny centr ve vápně perfektně zvládli. Spíše mě mrzí, že ve druhém dějství jsme i přes mnoho brejků řešili situace strašně laxně a nevstřelili jsme pojišťovací druhou branku. Bylo to tak hektické, že soupeř mohl ještě vyrovnat. Musíme více nabádat střeďáky, aby se nebáli hrát. Tam nás Opava překonávala. Na druhou stranu, před rokem bychom v takovém utkání asi dostali dva tři góly.
Čím si to vysvětlujete?
Tentokrát je defenziva už trošku zkušenější. A přestože jsme pod tlakem, kluci jsou v prostorách, jež jsou nebezpečné a protivníky do vyložených šancí nepouštíme. Opava ale byla herně velmi dobrá a se štěstím jsme tady vyhráli. Ale to k tomu patří a jsme rádi, že jsme zrušili naši špatnou sérii venku. A to navíc v Opavě, která z posledních osmi domácích kol měla sedm vítězství a jednu remízu. Nikdo to tam nemá jednoduché, a my tady uspěli. Samozřejmě jsme šťastní.
Vyškov je po vítězství v předehrávce první v soutěži. Co na to říkáte?
Nic, vůbec nic. (úsměv) Ve druhé lize jsme druhým rokem, respektive jeden rok a čtyři zápasy, a je pravda, že zazněla nějaká prohlášení pana majitele, který po covidové době přijel na předsezónní tiskovou konferenci. Jako trenér jsem rád, že nějaké cíle máme, každopádně my jsme nohama na zemi a není to tak, že tento rok musíme okamžitě atakovat čelní příčky. Spíše jde o to, že kdyby pro nás byla situace po půlce ročníku příznivá, nějakým způsobem by na to majitel reagoval. Jsme ovšem při zemi a každé utkání bereme s obrovskou pokorou a přirozeným respektem.
Přesně jako při souboji v Opavě, že?
Věděli jsme, že Opava před sezónou přišla o některé zkušené hráče. Na druhou stranu má strašně moc hladový mančaft. Pikul, Kramář, Šigut, Kopečný nebo oba stopeři, i když jsou menší, je herně vidět, že dříve nastupovali ve středu pole nebo byli lajnoví hráči. Prostě se nebojí s míčem. Přečíslení a další věci, jimiž dostávají soupeře pod tlak, ukazují v každém utkání. My jsme to ale vzadu velmi dobře ubránili. Akorát škoda, že jsme ke konci nevytěžili druhý gól, aby netrvala do 95. minuty hrozba v podobě vyrovnání. První místo s námi však vůbec nic nedělá, nic dělat nebude a ani nepřipustím, aby se někdo v kabině bavil o tom, že Vyškov vede ligu. Pořád máme na čem pracovat – například na výstavbě hry, aby stopeři, když dají balón, byli pořád aktivní a chtěli ho znovu. Abychom dělali přečíslení stejně, jako to umí Janoščín s Bílkem.
V kádru máte více zahraničních fotbalistů. Jak komunikujete, není překážkou jazyková bariéra?
Jazyková bariéra samozřejmě nějaká je, kluci však umí anglicky. Také se učí češtinu. Většina kluků v kabině angličtinu zvládají, i já s nimi tak mluvím, byť nejsem žádný obrovský angličtinář. Díky tomu, že jsem ve Vyškově osmým rokem a z toho již pátým rokem tady máme cizince, fotbalové věci si vždy řekneme. Teď máme cizinců v týmu dost, určitě jsme nemívali sedm osm kluků z Afriky. Většinou to je tak, že v domácích zápasech ti kluci předvádějí velmi povedené výkony. Potom je nicméně rozdíl, když přijedeme ven, kde jsou někdy neuříditelní. Hlavně defenzivní úkoly si tolik neplní. Nabádám však naše beky, že pokud cizinci stojí výše, mají pořád chuť napadat navrchu a nestáhnout se se svým hráčem dolů, aby na ně více volali a komunikovali s nimi.
Jak se situace liší při domácích duelech?
Hlavně doma jsou pro nás velmi důležití. Díky našim fanouškům se dostávají daleko více do hry a jsme daleko více nebezpeční směrem dopředu. Venku bývá situace taková, že se bráníme a vyrážíme do rychlých protiútoků. Tentokrát v Opavě jsme si pomohli také standardními situacemi. Minulou sezónu jsme nedali za celých třicet kol, během nichž jsme nastříleli 43 branek, žádnou trefu ze standardky. A teď máme čtvrté kolo a tři góly z rohů, takže i v tomto vidím posun. Hlavně ze standardních situací neinkasujeme, kluci tam velice dobře pracují. Opava byla kvalitní, jenže soupeře jsme díky našim stoperům do zakončení ze vzduchu příliš nepouštěli. Co prošlo na bránu, Tonda Kinský pochytal. Teď má velkou fazónu a je vidět, že roste ve velmi dobrého gólmana. Jsme rádi, že ho tady máme a spolupráce funguje.
