Debutant Alexis Alegue si Vyškov užívá: Stýskalo se mi po soutěžním fotbalu
Pro vyškovské fanoušky je zatím ještě lehkou neznámou, sám se stále seznamuje s prostředím klubu a okolo něj. Šestadvacetiletý Alexis Alegue je jednou z letních posil MFK a v utkání proti Táborsku si odbyl svůj druholigový debut, když odehrál 56 minut.
Rodák z Kamerunu si v posledním roce prošel nepříjemným obdobím, kdy bez soutěžního fotbalu. „Nehrál jsem rok. Jsem tak moc rád, že je to za mnou. Stýskalo se mi po soutěžním fotbalu. Můj tým ve Francii neměl peníze a byla doba koronaviru. Zůstal jsem tak bez fotbalu,“ popisuje loňský rok. „Byl jsem na podpoře a jen se individuálně připravoval. Dřel jsem s kondičním trenérem, abych se držel ve formě. Celou dobu jsem byl ve Francii a chystal se na další fotbalovou štaci. Už to ale bylo dlouhé,“ dodává s úsměvem.
Jak si postupně zvyká na vyškovský klub? „Je to moje první zahraniční angažmá mimo Francii. Zatím je to ale skvělé. Kluci tu mluví anglicky a učí mě česky, což je sranda. Když už dojdeme do bodu, kde si nerozumíme, tak Beny Kanakimana nebo Adama Fofana mluví francouzsky, takže si pomůžeme. Na hřišti už jedeme v češtině. Levá, pravá, záda, dobrý a sám. A s tímhle už to zvládnete,“ říká hráč, který má zkušenosti i z první francouzské ligy v dresu Nantes.
„Je mi fuk, že hrajeme na vesnici. Je tu krásně a Vyškov je perfektní město pro hráče. Není to metropole jako v Praze, kde se ztratíte. Je nám tu dobře,“ pokračuje Alexis. „Žiju ve Vyškově. Když netrénujeme hodně spím, zajdu si na regeneraci, nebo si jdeme zaplavat či do posilovny. Hodně se ale soustředím na odpočinek. Nepiju pivo, jen vodu,“ usměje se.
Prakticky nic mu tak nechybí: „Česko je jiné, ale nemám nic velkého, co by mi tu chybělo, krom rodiny a přátel, což je přirozené. Možná Playstation, ten si musím teprve koupit.“
V utkání s Táborskem se objevil ve středu zálohy a na hřišti strávil necelou hodinu, do hry se dostal ve 35. minutě za Davida Kratochvílu. „Neměl jsem problém přijmout jakoukoliv pozici. Dlouho jsem nehrál zápas a tak jsem respektoval názor trenéra a přizpůsobil se tomu. Teď je pro mě nejdůležitější vzít každou minutu, kterou dostanu a pomoci maximálně svému týmu. Koukám jen na místo Vyškova v tabulce.
Do Česka nedorazil s určitými cíli, chce se hlavně bavit soutěžním fotbalem. To se mu i díky startu Vyškova do sezóny plní. „Po roční pauze nemám žádné velké cíle. Chci jen co nejlépe hrát pro tým a aby se Vyškovu dařilo. Jsem nadšený, že jsme první. Máme perfektní kabinu, kluci jsou hrozně příjemní, kouč Jan Trousil je skvělý a všichni okolo týmu jsou na nás milí. Hrozně si to užívám,“ raduje se závěrem rozhovoru.
